Před 18 lety jsem dorazila do Prahy vlakem s batohem na zádech.

Už v té době jsem věděla, že jednou budu bydlet v rodinném domě a mít alespoň malou zahradu.

Byl to můj sen, ale realita byla jiná.

Dva a půl roku jsem studovala a bydlela na koleji ČVUT. Bydlení na 9 m2 v komunitě studentů mělo něco do sebe, ale myšlenka o rodinném domě mě nepouštěla.

Věděla jsem, že jako architektka si ten dům jednou přece postavím... Jak? To jsem ještě netušila. Po studiu, jakmile to bylo možné, jsem šla pracovat do architektonického ateliéru a založila si stavební spoření. To byl druhý praktický krok k mému domu snů.

Za první krok k domu snů považuji to, že jsem šla studovat architekturu.

Praxe v ateliéru ADR v týmu Petra Koláře byla nezaměnitelnou zkušeností, kterou každý architekt na začátku kariéry potřebuje: spolupráce s kolegy, komunikace s profesionály, kontrolní dny na stavebních objektech. Byla to intenzivní a rozmanitá zkušenost!

Sice jsem na svůj dům snů šetřila, ale myšlenka, že se to jednou zrealizuje, byla stále spíše fantazií. Zlomilo se to ale v okamžiku, když už jsem na ten nápad nebyla sama a potkala svého životního partnera.

Následoval bláznivý nápad koupit starou mokrou ruinu a vzít si hypotéku...

Výsledek? Máme svůj dům snů!

A hlavně mám projekt DŮM SNŮ, ve kterém se s vámi chci podělit o zkušenosti, které jsem získala za roky studia, praxe a stavby vlastního domu.

Aby se sny staly skutečností, potřebujeme k tomu odhodlání, znalosti, odvahu a hlavně plán jak na to krok po kroku!